Statické poruchy obvodových stěn

Typickými statickými poruchami obvodových stěn panelových domů jsou:

Selhání kotvení dílců obvodových stěn (zejména zavěšených) a atik k vnitřní nosné konstrukci, např. odlomením části dílce včetně kotvení (křemelinové dílce, tenké obkladové dílce štítů)
Poškození celistvosti dílce nebo jeho části (zlomení dílce křemelinového obkladu, tenkého dílce vystupujícího z fasády nebo vnější betonové vrstvy sendvičového dílce v důsledku působení normálových sil vyvolaných objemovými změnami)
Separace teplotně nechráněných konstrukcí spojená s poškozením nebo nebezpečným namáháním spojovacích prvků (předsazené samonosné stěny jednovrstvých obvodových plášťů, vnější betonové vrstvy sendvičových dílců v případě omezení možnosti jejich volné dilatace)
Selhání únosnosti parapetního dílce v důsledku jeho poškození (zejména dílce z křemeliny, pórobetonu, případně keramické dílce)
Porušení celostěnových nosných nebo samonosných stěn účinky normálových sil vyvolaných vlastní tíhou stěny (případně tíhou přenášenou ze stropních konstrukcí) a účinky objemových změn (zejména spojených se zvýšením teploty nechráněné konstrukce v letním období).
Vysouvání nebo vyklánění atikových dílců ven z objektu, které ohrožuje stabilitu dílců
Poškození styků obvodového pláště v důsledku sedání objektu

Uvedený přehled statických poruch nemůže být vyčerpávající. Závažné poruchy, zjištěné v obvodových stěnách, vyžadují vždy odbornou diagnostiku a návrh odpovídajících opatření.

Typy obvodových plášťů

V období realizace panelových domů se vyskytovaly tyto hlavní materiálové varianty obvodových plášťů panelových domů :

obvodové pláště z lehkých betonů (pazderobeton, expanditbeton, škvárový beton, křemelinový beton, struskopemzobeton, struskokeramzitbeton, keramzitbeton) realizované jako jednovrstvé nebo jako příložky k nosným dílcům štítových stěn,
keramické obvodové dílce
pórobetonové obvodové dílce
vrstvené železobetonové dílce s izolační vrstvou z polystyrénu nebo z pěnového skla

Regenerace obvodového pláště

V současné době nejefektivnější a nejekonomičtější způsob opravy obvodového pláště panelových domů je provedení sanace betonu a oceli , vždy však ve spojení s následným neprodleným provedením nové obálky pomocí kontaktního zateplovacího systému. regenerace pláště=oprava (sanace)+izolace (zateplení) + povrchová úprava (barevné řešení)

Obvodový plášť

Konstrukce standardních panelových domů se skládá z velkoplošných prvků, u nichž je alespoň jeden z rozměrů (výška nebo délka) srovnatelná s modulovými rozměry konstrukce (délka modulu příčných stěn nebo výška podlaží). Na rozdíl od panelů vnitřní nosné konstrukce, které jsou zásadně železobetonové, uplatňují se v konstrukci obvodového pláště nejrůznější materiálové varianty, často založené na myšlence následného využití průmyslových odpadů a druhotných surovin. Protože dílce obvodového pláště jsou nejen objektem sanace, ale i podkladem pro aplikaci sanačních materiálů a konstrukcí, je správné posouzení jejich stavu, konstrukce a hodnocení jejich vlastností a možnosti připojení dalších vrstev zásadní pro provedení spolehlivé a trvanlivé sanace. Jako u všech zakrývaných konstrukcí platí i pro dílce obvodového pláště zásada, že jejich poruchy musí být sanovány ještě před aplikací dalších vrstev, např. systému dodatečného zateplení.

Poruchy a závady obvodového pláště

Nejčastější poruchy obvodového pláště panelových domů:

trhliny na vnějších stěnách
částečné opadávání vnější vrstvy panelů
koroze výztuže
plošné vnikání vlhkosti do konstrukcí
netěsnost styčných spar mezi panely a následné zatékání srážkových vod do nosných styků konstrukce
netěsnost styků mezi panely a výplněmi okenních a dveřních otvorů
nedostatečná tepelná izolace obvod.pláště a tepelné mosty vedoucí k únikům tepla a vznikům plísní a poškození atikových dílců s možností statických poruch až po ztrátu stability
trhliny v oblasti nosné výztuže lodžií a balkonů,narušené ukotvení zábradlí

Základní podmínkou úspěšné sanace tepelně technických vad a poruch je zjištění jejich příčin a nato navazující návrh způsobu jejich efektivního potlačení. Je žádoucí hledat řešení, které zvýší jak celkovou tepelně izolační kvalitu jednotlivých konstrukcí, tak úniky tepelné energie detaily vlivem rozsáhlých tepelných mostů v konstrukcích a výrazných tepelných vazeb mezi konstrukcemi.

Souběžná optimalizace jak celkových, tak detailních tepelně izolačních vlastností umožní při tepelně technické sanaci významně snížit spotřebu tepla na vytápění. Podmínkou reálného docílení navrhovaných parametrů po sanaci je správné zvážení technologických možností, jejich zohlednění v návrhových propočtech a zejména zajištění jejich nepřekročení při provádění.